Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství. Je charakteristické pro diktatury, ve kterých charismatický vůdce přerostl v nedotknutelného diktátora s neohraničenými pravomocemi.[1] Typickou ukázkou je kult Stalina a Hitlera, k dalším patří Mao Ce-tung a rod Kimů v Severní Koreji. „Excesy“ kultu osobnosti byly od XX. sjezdu KSSS oficiálním vysvětlením (omluvou) zločinů stalinismu.
V nejširším smyslu se jako kult nebo mýtus osobnosti (osoby) označuje pěstování idealizované představy nějakého, živého nebo již zemřelého, vládce či politika, který je oslavován za zveličované zásluhy.